Měsíční trip

 Prvních pár dní jsme strávili v Rakousku, kde se Adam připravoval na stěně v Innsbrucku na Světový pohár v Chamonix a já jsem se rozlézala po doléčení zraněného kolene. Udělali jsme si výlet k vodopádu Stuibenfall, který byl opravdu nádherný a k jezeru Piburger See. Po přejezdu do Chamonix nám to jak s počasím tak s umístěním pro Adama úplně neklaplo, takže jsme vyrazili zase o kus dále, spravit si chuť na skály. Zastavili jsme se v Italské rulové oblasti Gravere, kde se mi podařilo flashnout těžké 7b+ Non c´e pace tra i miei peli a Adam zbombil 9a TCT na OS, takže jsme šli za odměnu po lezení na pravou Italskou zmrzlinu!

Další zastávka nás čekala ve známé lezecké oblasti Orpierre. Po velkém deštivém průplachu jsem musela den počkat, aby aspoň trochu skály oschly a na onsight jsem dala 7c Ca Va Couiner a Adam k tomu přidal na OS Mission Impossible 8c. Ještě ten den večer jsme se stavili do staré tvrdé oblasti Volx, kde jsem si udělala radost onsightem těžkého 7b+ Hueco a Adamovi se zadařil super onsight cesty Superplafond 8c+. Další přelez jsem přidala opět v Orpierre, kde jsem dala na onsight cestu Destruction 7b+. Střídavě jsme přejížděli mezi Orpierre a Ceuse.

K 19.narozeninám jsem dostala první výšlap do Ceuse, ze začátku jsem byla rozhozená kvůli odlezům mezi jištěními, ale to se s těžkými cestami spravilo. Zde se mi podařilo flashnout známou cestu Berlín 7c (dříve 7c+), z čehož jsem měla obří radost a nadělila jsem si tak pěkný dáreček k narozeninám .

Po týdenním polezení jsme se přesunuli k Brianconu, kde se konal další Světový pohár. Navštívili jsme tedy ne moc známou oblast Tournoux, kde se mi podařilo vylézt velmi pěkné vytrvalostní 8a Cost of freedom na 2.pokus! Ani závod v Brianconu nedopadl dobře, protože muselo být zrušeno finále kvůli velké bouřce, která si sebou vzala do nemocnice i dva popálené jedince. A tak jsme další den vyrazili do další lezecké oblasti u Brianconu, tentokrát do Rue des Masques, kde se mi zadařilo vylézt další 8a Carosses et citrouilles na 2.pokus, z kterého jsem měla ještě větší radost, protože bylo velmi silové po malých dírkách a malých lištách, Adam se protáhl v onsightu Grand Margalef 8c. Další den jsme se vrátili znovu do Ceuse, kam se Adam vrátil pro přelez Biographie 9a+. Já jsem nám do batohu přidala Makach Walou 7c na OS. Tímto dnem jsme ukončili dvoutýdenní pobyt ve Francii a začali jsme směřovat opět k domovu.

Ale ještě před návratem nás čekala poslední zastávka v Rakousku v Imstu, kde se konal také Světový pohár, na kterém už jsem mohla závodit i já, jelikož mi to koleno konečně dovolilo! Po cestě jsme se zastavili v Bernu, kde se mi osobně moc nelíbilo, všechny domy byly stejné, stejně ponuré. Ještě před vylaďováním formy na innsbrucké stěně jsme strávili několik dní v pěkné skalní oblasti Nassereith, kde jsem si udělala radost onsighty cest Oseus 7b+ a Hera 7b. Podívali jsme se do Alpské zoo v Innsbrucku, kde se nám moc líbilo. A pak také do vesničky ötzi dorf, udělané podle doby kamenné. Před závodem jsme strávili pár dní na výše zmiňované stěně, kde se sešli všichni špičkoví závodníci a ladili své formy stejně jako my. Pro mě bylo velmi těžké se přeorientovat ze skal na úderné kroky na umělce, síla po měsíčním nebouldrování chyběla.

Byl to pro mě 2.závod Světového poháru (loni jsem byla v listopadu v Kranji), takže jsem hlavně porovnávala, v čem se to za ten rok posunulo. Už jsem nebyla vůbec nervózní, což jsem ocenila nejvíce. V 1. kvalifikační cestě jsem zalezla skvěle s umístěním na semifinále, bohužel 2. kvalifikační cestou jsem si to pokazila, a tak z toho vzešlo 33.místo z 46 závodnic (do semifinále postupuje 26). Z umístění jsem měla radost, první cestou jsem si potvrdila, že na semifinále je, v té druhé chyběla zmiňovaná síla, kterou jsem nechala někde ve skalách . Další české reprezentantky skončily za mnou. A už i konečně na Adama se usmálo štěstí a parádním výkonem si dolezl pro letošní první zlato!

Trip jsme si ještě o kousíček prodloužili, protože jsme se na skok zastavili v Zillertalu a hned další den v Itálii, kde měl Adam přednášku spolu s propagací dárcovství kostní dřeně: Climb for life.

Tímto náš trip skončil, měli jsme se parádně, vůbec se nám nechtělo vracet domů, tak snad se zase brzy do slunné Francie vrátíme!

 

Iva Vejmolová-Klajda team