TRABLE A PAK DOUBLE

Po návratu ze SP v Chamonix a vynechání SP v Brianconu bylo nutné nechat tělo po antibiotikách odpočnout. Bohužel už za čtrnáct dní mě čekal další závod EYC v Imstu a tak se moc nedal očekávat slušný výsledek. Nakonec tréninkový výpadek poznamenal obě kvalifikace a po dvou letech jsem si nezalezla finále a končím až na dvacátém místě. Bylo potřeba zabrat na trénincích, jenže do dalšího závodu na SP v Imstu zbývaly čtyři dny. Obecně mezi závody je minimální prostor k tréninku a v tak krátké době se toho už vůbec moc natrénovat nedá. Do budoucna bude potřeba lépe zvažovat kam jet a kam ne, aby netrpěla výkonnost.
Do Imstu na SP jedu posbírat alespoň nějaké zkušenosti. Opět bylo velmi znát, že fyzička je úplně někde... jinde. Jinak kvaldy samozřejmě se svěťákovými kroky byly docela dobré, a i lezitelné, já bez fyzičky končím na 35. místě. No ale je potřeba se dívat dopředu a do MS juniorů v Singapuru zbývají zhruba tři týdny, takže s tím se dá něco dělat. Bylo potřeba několik tréninků na rozjezd, po tom už jen těžká dřina. Jenže člověk míní život mění. Po pár trénincích znovu problémy se zdravím, znovu další antibiotika a bylo po elánu. Totální zhroucení všeho na čem jsem celý rok tvrdě makala. V jednu chvíli to i vypadalo na předčasné ukončení sezóny.
Na MSJ do Singapuru odjíždím po dobrání prášků a vyhlídky na dobré umístění nejsou příznivé. Kvalifikacemi jsem se probila jak to šlo a do semifinále těsně nakonec postoupila. Bez téměř dvouměsíčního tréninku celkem heroický výkon a i když v semifinále končím až na 22. místě, na finále mně chyběly "pouhé" tři kroky, ale s totálně natečenýma rukama jsem už nemohla klíčové kroky dát. Nicméně si ze Singapuru přivážím, co jiného, než další zdravotní problém a to jak se později zjistí prý natrženou šlachu v kotníku na noze.
Za týden po návratu ze Singapuru se koná MS dospělých v Paříži a bylo jasné, že na vrchol sezóny, na který jsem se celý rok strašně těšila, nepojedu. Zbývalo se "jen" rozhodnout co se zbytkem sezóny. Buďto to kompletně zabalit, doléčit zranění a chystat se na příští rok nebo se pokusit spravit si chuť. Do konce roku zbývají MČR mládeže, MČR dospělých, ME juniorů ve Francii, SP a EYC v Kranji. No závodů ještě celkem dost, ale i když jsem hodně "dole", rozhoduji se to ještě zkusit alespoň na dvou MČR.
Do MČR mládeže zbývají tři týdny, takže rušíme účast na SP v Belgii a snažíme se s taťkou vymyslet nějaké zkrácené treninkové mikrocykly. Vždyť ani po sezóně nemívám tak dlouhou pauzu jako nyní způsobenou nemocemi. Takže začínám úplně od začátku tréninkem vytrvalosti a tak dál a tak dál. Jde to ztuha a do toho ještě ten nešťastný kotník se kterým chodím na rehabky, ale moc to nepomáhá. Dokonce mně chtěli dát i berle. Při tréninku se snažím vůbec nepoužívat patu, ale v některých cestách to jinak nejde. Po třech týdnech tvrdého tréninku přicházejí závody pravdy. MČR mládeže Svitavy. Šestnáct metrů vysoká stěna prověřuje především moji vytrvalost. Kvalifikace dvakrát TOP a finále dolez do předposledního chytu, což byl nejlepší výkon z holek a v den mých narozenin oslava titulu Mistryně ČR mládeže!
Ani nebyl čas na nějaké oslavy a hned další víkend MČR dospělých v Brně. Dvě kvalifikačky lehčí, aby si všichni zalezli. Já TOP, druhá těsně pod TOPem a do finále z prvního místa. Ten den večer potom bylo pro výkon ve finále velmi důležité posezení v čajovně s některými lezci :) Druhý den při prohlídce finále se mně zdá cesta celkem lehká, jenom aby někde nebyl nějaký skrytý problém. Problém nebyl, jako jediná cestu TOPuji a získávám po týdnu již druhý titul Mistryně ČR tentokrát v dospělých! Krásný double okořeněný ještě celkovým vítězstvím v českém poháru dospělých (ze čtyř závodů 3x 1. a 1x 2. místo).
Podle těchto výkonů jsem se nakonec rozhodla zúčastnit ME juniorů ve francouzském Gemozac i když české závody nejsou vůbec měřítkem pro evropu. Například finálovka na MČR dospělých by byla zhruba první kvalifikace EYC juniorů, kterou by topovalo minimálně deset holek stejně starých jako já. No, však uvidíme začátkem listopadu jak se mně bude dařit.

 Tak ještě poděkovat sponzorům Beal, Klajda, Rajče a i těm potencionálním… Dík patří také především VŠEM členům mojí rodiny za Podporu.

 Andy