Jurské zářezy
6.7.2013
Prázdniny jsou v plném proudu a s nimi i výjezdy do skal! Nejvíc jsem ovšem naplnila batoh skalními přelezy z Frankenjury. A tak se s vámi o ně podělím!
Na začátku prázdnin jsem vylezla starou klasiku od Güllicha v oblasti Krottenseer Turm. Jednalo se o cestu Hitchhike the plane ohodnocenou za 9/9+. Je to krásná linka 20m dlouhá, která rozhodně stojí za to vylézt!
Uběhly dva týdny a už jsem do Jury vyrážela zas! Tentokrát s tátou, a tak volba oblastí závisela pouze na mně! První den jsme strávili v oblasti Stadeltenne, kde se mi moc líbilo a určitě sem ještě někdy zavítám! Za hřmění, blesků a deště jsem vylezla cestu Zugabe 9- stylem onsight. O pár minut později jsem nastoupila do další krásné linky Ma3arbeit 9-, která se mi kvůli oroseným chytů díky změně teploty stylem onsight nepovedla přelézt, a tak šla do kabele až druhým pokusem! Večer jsme přejeli na parkoviště k další lezecké oblasti Soranger Wand.
Po snídani si za námi přišel popovídat řidič místního autobusu, tak nezbývalo nic jiného, než si oprášit na prázdniny hluboko uloženou němčinu. Přejeli jsme do oblasti Schiefer Tod, kde jsem měla vyhlédnutou krásnou linku Totenbrett 9+. Krásná ovšem pro mě velmi netypická linka se dvěmi těžkými místy a ladičkou v kolmáči. Jelikož to nebyl vůbec můj styl, měla jsem z přelezu na druhý pokus obrovskou radost!
Další den jsem odpočívala, a tak mohl lézt táta, co mu síly a kůže stačily! Objevili jsme super místo na koupání i na spaní, kde jsme strávili zbytek večerů.
V nadcházejících dvou dnech jsem měla jasný a poslední cíl výjezdu. Netypickou diagonální nádhernou linku v oblasti Holzgauer Wand. Jednalo se o L´eau Rage 9+/10-. V pátek za příšerně teplého nesnesitelného počasí jsem si cestu nakrokovala a připravila pro další den na přelez. Abych to měla druhý den co nejjednodušší, nechala jsem si v cestě posledních 5 expresek nacvakaných s tím, že druhý den šáhlem nacvakáme zbylé první 4. Myšlenka to byla geniální, ovšem zloděj mi mé plány překazil! Když jsme se v sobotu k cestě vrátili, abych tam mohla střelit ostrý přelezový pokus, tak jsem byla akorát tak sestřelena já…expresky byly pryč!!! Někdo mi je přes noc ukradl. Tak jsem si musela cestu celou nacvakat, což mi ubralo síly, to se nakupilo ještě s předešlými lezeckými dny…a byla jsem strašně vyčerpaná. Naštěstí hlava měla jasnou vizi, když jsem bez expresek, tak ať si domů přivezu místo nich tento přelez! Vytáhla jsem všechny zbytky sil, které mi vysoké teploty nestihly vycucat a po cvaknutí řetězu se údolím ozval přelezový řev!!!
Přeji vám všem, ať máte krásně strávený srpen!
Děkuji lezecké stěně Klajda, že mě podporuje v mých skalních výjezdech!
Iva Vejmolová-Klajda team
