Po několika měsících tvrdého tréninku začíná na přelomu dubna a května moje závodní sezóna dvěma nominačními závody v českém poháru pro evropský pohár mládeže EYC. Dle výsledků EYC 2010 jsem měla nominaci jistou, tak jsem tyto závody brala jako test před EYC. Z Jičína i Jablonce si odvážím první místa, ale důležitější bylo potvrzení velmi dobré výkonnosti. Do konce roku v ČP přidávám další dvě první místa v Brně a Svitavách, na MČR v Chocni končím druhá a stávám se vítězkou v celkovém pořadí ČP.
Evropský pohár mládeže už je jiná káva. V prvním závodě v Edinburghu do finále z pěkného čtvrtého místa. Ve finálovce přichází zaváhání celkem brzy – 8. místo.
Druhý závod Veliko Tarnovo, tady je scénář opačný. Chyba ve druhé kvalifikaci a postup do finále z děleného desátého místa, do finále nás šlo třináct. To mě ale nakoplo a ve finále parádním výkonem jsem si dolezla pro první bednu v EYC – 3. místo.
Třetí závod Imst byl generálkou na MS. Stejně jako v Tarnovu horší druhá kvalifikace a postup do finále z děleného desátého místa. Tentokrát mě „přehlédnutí“ asi půlmetrové struktury stálo lepší umístění než – 11. místo.
MS Imst – první kvalifikace topka, ve druhé horší výkon v dlouhém náročném kolmáči. Postup do semifinále z dobrého devátého místa. V semifinále mě přibrzdila hlava a dolez do místa, které znamená postup do finalové osmičky je bohužel už po časovém limitu – 12. místo.
Ve čtvrtém závodě v Pau kvalifikace v těžkých technických kolmáčích se zadařily, postup ze čtvrtého místa. Ve finále jsem nestačila vyklepat v klíčovém místě, zhruba pět kroků od bedny prostě došlo – 8. místo.
Poslední pátý závod Kranj navlas shodný průběh jako Pau. Do finále ze čtvrtého, ve finále čtyři kroky od bedny konec – 7. místo.
Celkově v EYC končím na dobrém 6. místě.
Když shrnu moje působení v EYC, tak cíle byly sice vyšší, ale pozitivní je, že držím krok s nejlepšími po celý rok, vždyť z pěti závodů EYC pětkrát ve finále se povedlo kromě mě jen dalším čtyřem soupeřkám.
Letos jsem se po dvou letech dostala také k pár návštěvám skal a s minimem vylezených cest a zkušeností ve skalách jsem přelezla Sofii 7c+ v Moravském krasu, tak doufám pokud budou čas a peníze mohlo by to jít i výš.
Za celou sezónu musím poděkovat hlavně celé mojí rodině, která mě na závodech finančně podporovala a také firmám RockPillars, Ocún, Beal, Klajda, Rajče, kteří mě podporují materiálem i jinak. Bez nich by to prostě nešlo…
Jinak všem přeji pohodové vánoce a pevné zdraví v novém roce 2012.
ANDY
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |